Další žďárák v reprezentaci

Zveřejněno 06.06.2011 | mk
Ž Ď Á R   N A D   S Á Z A V O U – Žďárská hokejová škola slaví další dílčí úspěch. V pátek byl povolán do reprezentace ČR hráčů do šestnácti let, hráč žďárského mladšího dorostu Václav Půža (foto). Od neděle se tento šikovný obránce účastní přípravného kempu s nejmladším reprezentačním výběrem U16, pod vedením hlavního trenéra Roberta Reichla, který tuto zprávu osobně volal Václavu Půžovi staršímu.

Foto: Veronika Marková

Václav Půža (6.6.1996) dostal krásný dárek ke svým dnešním patnáctým narozeninám. Hokej hraje ve Žďáře nad Sázavou od svých pěti let a ve všech kategoriích patřil vždy k oporám mužstva. Důrazný a pracovitý obránce disponuje nejen skvělými fyzickými dispozicemi a hokejovými dovednostmi, ale také obrovskou tréninkovou pílí a kvalitními charakterovými vlastnostmi a přirozenou skromností, pro které si jej oblíbili všichni jeho trenéři, kteří se na jeho hokejové výchově podíleli a podílejí.

Náročný týdenní přípravný kemp národního mužstva do šestnácti let probíhá v Třemošné u Plzně pod vedením trenérů Roberta Reichla a Karla Berana. Hráče čeká tvrdý třífázový tréninkový režim, který obsahuje každý den dva tréninky na ledě, posilovnu, běh a další doplňkový program. Toto soustředění zahajuje přípravu na novou reprezentační sezónu.

Zajímavé je také to, jak se o pozvánce u Půžů dozvěděli. V pátek zazvonil telefon Václavu Půžovi staršímu a na druhém konci se ohlásil Robert Reichel s tím, že mu jeden z původně nominovaných hráčů vypadl a chtěl by, aby Vašek v neděli přijel na soustředění do Třemošné. „Nejprve jsem byl v šoku a trochu se mi rozklepal hlas, ale samozřejmě jsem měl velkou radost“, popisuje hrdý otec telefonát od mistra světa a olympijského vítěze.

Václav Půža dosáhl sice vysoké mety, kterou nominace do „nároďáku“ bezesporu je, avšak stále je pouze na začátku cesty. Teprve následující roky ukážou, jestli dokáže následovat své předchůdce Tomáše Rolinka, Petra Vampolu, Petra Koukala nebo Martina Lojka až na vrchol do reprezentačního „áčka“. Každopádně je to také velká výzva pro všechny jeho spoluhráče a mladé hokejisty. Opět se ukazuje, že si i z malého klubu lze vybojovat cestu do velkého hokeje a nezáleží na tom, v jak slavném klubu hráč působí, ale na tom co umí a co je ochoten pro hokej udělat.