Posezonní rozhovor s trenérem Radkem Hamanem

Ukázal tým svoji pravou tvář právě až v posledních zápasech? Pokud bychom brali tabulku posledních 10 zápasů základní části, tak náš celek skončil na druhém místě.
Částečně jsem na ni odpověděl v předešlé otázce, plus k tomu připočteme zvýšenou motivaci se přiblížit postupujícímu se místu s přibývajícím koncem základní části.

Měla na psychiku týmu vliv kontumace vítězného utkání s Moravskými Budějovicemi? Viděl jste na týmu nějaké známky, že by to hráče psychicky srazilo? Od tohoto zápasu jste prohráli 6 z 8 utkání.
Nemyslím si. Pokud se nemýlím, tak to bylo v polovině soutěže, kdy je dostatek času si vzít body zpět v jiných zápasech. Mluvil bych maximálně o 1 následném utkání, ale rozhodně to nerozhodlo sezonu.

Tým se potýkal po většinu sezony s nedostatkem obránců, dokonce v obraně museli zaskakovat i útočníci. Byl to jeden z hlavních důvodů, že se týmu nepodařilo postoupit do vyřazovacích bojů?
Byl to jeden z důvodů. Těch hlavních nebo dílčích důvodů bylo víc.

Během sezony se v týmu ukázalo i několik juniorů, ale žádný se v sestavě neusadil na stálo. Neměli tito mladí hráči dostatečnou výkonnost nebo tam byly i nějaké jiné důvody?
Nebyl v tom žádný jiný důvod. Někdy to prostě bylo z důvodu výkonnosti, někdy z důvodu uzdravení hráčů, někdy z důvodu svého zápasu v juniorech, kteří měli počtem hráčů úzký kádr.

Jak byste zhodnotil jednotlivé řady (brankáře, obránce, útočníky)? Vím, že si dáváte záležet na týmovém pojetí, ale je někdo, kdo Vás překvapil, nebo naopak zklamal?
Budu se opakovat. I hráč, který bude dominovat bodování, nebo hráč, který nevypustí jediný souboj potřebuje k sobě další 4 hráče v pětce a dalších cca 15 v týmu. Tak to prostě je. Hokej je týmový sport. Každý hráč měl svoje místo v týmu, a i když se někomu dařilo více a někomu méně, tak dohromady fungovali jako tým. A to jak výhrami, tak porážkami. Specifický post jsou gólmani a tam si dovolím říct, že nebývá pravidlem, aby si oba sedli jak lidsky, tak výkonnostně, aby se dokázali zastoupit. A to Jirka Sláma i Honza Čáp splnili.

Na tiskové konferenci před začátkem sezony jste říkal, že chcete hrát pouze na tři formace, což se ale v průběhu sezony změnilo. Myslíte si, že se druhá liga za poslední roky tak zrychlila a zkvalitnila, že je již nutné hrát na čtyři útočné řady? Například ještě před pěti lety hrála většina týmu pouze na tři lajny, ale nyní je to naopak a většina hraje již na čtyři útoky.
Odpověděl jsem na tu otázku před sezonou, i když jsem věděl, že jednoznačně se na ni nedá odpovědět. Dlouhodobě to prostě nejde hrát na 3 útoky. Jsou zápasy, kdy na 3 útoky začnete, protože jsou hráči odpočatí a zvládnou to, jindy to na 3 útoky stáhnete v průběhu zápasu, jindy máte kádr pouze na 3 útoky, i kdybyste chtěl hrát na 4. Jsou zápasy, kdy je tempo rychlejší se 3 útoky, jindy se 4 útoky. Je to i o daném soupeři. Hokej se obecně samozřejmě nejen zrychlil, ale fyzicky zvedl. Nejde v nasazování 3 nebo 4 útoků udělat nějakou stálou šablonu.

Jak vůbec hodnotíte kvalitu druhé ligy?
Je podle mě rok od roku nejen kvalitnější, ale především vyrovnanější.

Je známo, že hráči neměli v této sezoně žádné odměny a hráli, jak zmínil generální manažer Miloslav Šimon v rozhovoru pro hokej.cz, za zákusky. Bylo těžké namotivovat je do tréninku? Jaký byl celkově jejich přístup? Musel jste brát ohledy a občas jim ulevit? Přece jen každý má svoje zaměstnání, takže se jde na hokej spíše „odreagovat“.
Říkal jsem to už v průběhu sezony, že před kluky smekám. Jít po práci na trénink (není to jen led, ale i suchá příprava), 2x týdně zápas na několik hodin, tzn. svým způsobem netrávit čas se svými blízkými, a to vše za zákusky při vyhraném utkání. Klobouk dolů. Ti kluci se motivovali primárně sami, že byli ochotní přijít za svými kamarády a strávit čas na stadioně.

Všiml jsem si, že Vás hodně rozohnila reakce fanoušků v průběhu zápasu se Šumperkem, který Váš tým prohrál na domácím ledě vysoko 1:8. O co se jednalo? Vím, že hráči ze Šumperka jsou profesionálové a mají zcela jiné podmínky než naši hokejisté, ale i tak byla porážka poměrně vysoká. Někteří fanoušci navíc zastávají názor, že když si zaplatí vstupné, tak vlastně mají na toto pořvávání právo. A vždy se pár takových jedinců najde.
Za prvé takové výsledky (a vyšší) se stávají napříč všemi i nejvyššími soutěžemi na celém světě. Za druhé si myslím, že fanoušek je především člověk a pořád jsem přesvědčený, že fandění vychází z našich povah. Pořád by tam měla být lidská slušnost. Vím ale, že pár jedinců, kteří si to potřebují okomentovat podle svého, je všude. Je to naštěstí vždy menšina. V tomto případě budu mužstvo chránit.

Dokážete vybrat nejlepší a nejhorší zápas sezony? Popřípadě co jiného Vám utkvělo v paměti z právě skončené sezony?
Konkrétní zápas ne. Byl jsem rád za každé body, každou hezkou útočnou akci, úspěšně odbráněnou situaci nebo poctivě odvedený výkon, i když třeba bez bodů. Určitě skvělou akcí byl poslední zápas Luboše Kunstmüllera, kde si zahrál se svým synem.

Pro Vás, pokud se nepletu, to byla první sezona v roli hlavního trenéra u mužů. Jak jste se Vy osobně v této pozici cítil? Byla to pro Vás cenná zkušenost? Jak se Vám spolupracovalo s Martinem Nečasem st.?
S Martinem byla naprosto skvělá spolupráce. Je to výborný člověk a totálně zapálený do hokeje. Moc jsem si to s ním užíval. Jako hlavní trenér jsem pochopitelně cítil daleko větší zodpovědnost za poslední rozhodnutí v daném okamžiku, oproti tomu, když jsem býval asistent. Je to samozřejmě v pořádku, někdo tu „hlavu do oprátky“ musí dát. Bavilo mě to.

Vím, že je to hodně brzy, ale máte chuť pokračovat? Pokud zde tedy vůbec hokej na této úrovni bude pokračovat dále.
Je to opravdu brzy se bavit o pokračování. Je to moc čerstvé. Ještě jsme se nesešli společně se zástupci klubu, abychom si řekli něco k sezoně. Chuť do hokeje zřejmě mít budu, ale opravdu to není na pořadu dne.

Sledujete dění ohledně finanční situace klubu? Popřípadě jaký na to máte názor?
Situaci ohledně klubu samozřejmě vnímám. Názor na dění mám, ale v situaci, kdy probíhají jednání, nechám klid pro kompetentnější lidi.

Pokud by tu hokej dále byl a Vy zůstal na pozici hlavního trenéra, jaké máte plány s kádrem? Je někdo na odchodu? Kde byste plánoval tým posílit? Samozřejmě chápu, že je to hodně závislé na finanční situaci klubu.
Ať už se mnou, nebo beze mne, jsem přesvědčený, že udržet co nejvíce hráčů z tohoto kádru a samozřejmě přivést obránce, kteří nám letos chyběli, by bylo pro úspěch v příštím ročníku základem. Platí mít co nejvíce svých hráčů a vhodně mužstvo popřípadě na jednotlivé zápasy doplnit z hráčů, kteří hrají Chance ligu. Letos jsme až moc byli závislí na týmech z Chance ligy, koho nám pustí, nebo ne, především na pozicích obránců.

Když teď trochu odbočím, tak Váš syn hraje první ligu za Frýdek-Místek a pár zápasů – včetně těch na Spengler Cupu – stihl i za třinecké Oceláře. Navštěvujete jeho zápasy a rozebíráte je spolu? Jak byste jej jako hokejistu charakterizoval?
Neměl jsem moc možností ho vidět v reálu. Chance liga a 2. liga se hraje ve stejných dnech, takže jsem zápasy viděl vždy až zpětně na internetu ze záznamu. Stojí o můj názor, za což jsem rád, takže zápasy spolu probíráme. Hraje na postu obránce a typově je spíše kreativní, ofenzivní obránce.

Nyní Vás čeká zhruba dvouměsíční odpočinek, než se opět rozběhne letní příprava. Jak toto volno využijete?
Přislíbil jsem ještě účast na mezinárodním turnaji veteránů, dohráváme v Brně Old boys ligu (rozhovor vznikal před současnou situací ohledně koronaviru, pozn. redakce) a potom si odpočinu hlavou od hokeje aktivně, ale budu ho sledovat pasivně. Víc se budu věnovat rodině a svému podnikání.

Mockrát děkuji za rozhovor.