Jak se říká, vrátil jsem se na místo činu, ale žádné prémie nebyly, říká Svatopluk Číhal

Rýsuje se čím dál tím více možnost, že se Hodonín potká právě se Žďárem v prvním kole play-off. Myslíte na tuto možnost?
Ještě v play-off nejsme. Pořád není nic jistého a ještě o to budeme bojovat. Dnes jsme sice získali body navíc, ale Pelhřimov také vyhrál a má zápas k dobru. Musíme zůstat nohama na zemi, protože máme velkou marodku. Uvidíme, ale je pravda, že po dnešku se naše šance zvýšily.

Vypsal jste na dnešní zápas nějaké zvláštní prémie?
Ne, to ne. Pořád to je sport a je samozřejmé, že jsem se vrátil, jak se říká, na místo činu, ale o žádné prémie nešlo. Kluci mají akorát slíbeno, že páteční trénink nebude, protože máme o víkendu volno. Je pravda, že se mi sem jelo z těžkým srdcem, ale o to s větší radostí po dnešním výsledku odjíždím.

Dva góly dnes svému v podstatě mateřskému klubu vstřelil Michal Kuba…
Michal je zvyklý na hodonínský led a nastřílel tady nějaké góly a navíc měl určitě o motivaci postaráno, ale já se na to dívám s nadhledem. Je to tak jak to je.

Vraťme se ještě k tomu, co teď nejen žďárská hokejová veřejnost probírá nejvíce. Zraněný Jan Kočan se měl podle posledních zpráv již vrátit z nemocnice domů. Můžete nám k tomu říct něco víc?
Ano, dnes jsem s ním mluvil. Honza je v domácím ošetřování, ale pořád to není dobré. Stále je tam velký otok, k tomu zlomeniny lícní a jařmové koci, k tomu ještě i nos. Je to určitě hodně moc bolestivé, ale všichni doufáme a věříme, že to dopadne dobře a že se z toho dostane.

Prohlásil jste, že takový zákrok, jaký předvedl trutnovský obránce Klement na Honzu Kočana, jste ještě nikdy neviděl…
To byl skutečně brutální zákrok. Honza byl u mantinelu v souboji s jedním z trutnovských beků a druhý tam s velkým rozjezdem přiletěl, aniž by jej Honza viděl, a dopadlo to tak, jak to dopadlo. Pokud hráč takový náraz nečeká, tak to pak skončí takovým zraněním. Takové zákroky do hokeje, ať je na jakékoliv úrovni, prostě nepatří. Řekl jsem to i pro server hokej.cz, tento zákrok byl od začátku do konce jasný úmysl. Je to o inteligenci každého hráče, protože, když bude chtít někoho takhle zranit, tak jej prostě zraní. Jestli tohle ale někoho uspokojí… Já si myslím, že takoví hráči nejen v této, ale v žádné soutěži, nemají co dělat. Jestli mají tyhle choutky, tak ať jsou dělat kick-box a ne takové zákeřné fauly ze zadu. Vždyť většina kluků, kteří hrají druhou ligu, chodí do práce… Každý hráč musí mít úctu a respekt k soupeři, spoluhráčům i k rozhodčím a to všechny své svěřence učím. Pokud to tam není, tak to pak už není o hokeji.

Jak to vypadá s návratem jedenácti zraněných hráčů, které momentálně máte na marodce? Je možnost, že se někteří z nich do konce základní části vrátí?
Musí. Pěkně nás to v poslední době kosí. Jsou tam lehké otřesy mozku, asi tři angíny, třísla… Na druhou stranu, dnešek ukázal, že pokud se nehodí flinta do žita, tak to jde. Je to především o zodpovědnosti a vůli vyhrát.

Zmínil jste několik otřesů mozku… Čím to je? Je to větší tvrdostí dnešního hokeje, nebo je to souhra náhod?
Tohle se prostě sejde. Nám to během tří zápasů potkalo čtyři hráče. Chtělo by se mi říct, že se to stává, ale že to je čtyřikrát za sebou v krátkém čase, s tím jsem se ještě nesetkal.