„Co jsme slíbili, to jsme splnili,“ říká trenér Zdeněk Kulíšek.

Jak dlouho se hokeji věnujete a jak jste se k němu dostal?
Hokeji se věnuji prakticky od malička. Hrál jsem tady už jako kluk a potom působil i v kategorii dospělých. Když se mi narodil syn a začal hrát hokej, tak jsem začal i trénovat. Myslel jsem si, že to budu dělat jenom po tu dobu, co bude hrát on, ale tak nějak jsem u toho zůstal a letos to bude moje jubilejní dvacátá sezóna. K hokeji mě dovedl táta, protože hrál velmi slušně hokej a fotbal. Tenkrát se to ještě dalo kombinovat, v létě fotbal a v zimě hokej.

Co říkáte na letošní, velmi úspěšnou sezónu Vašeho družstva?
Jak už jsem říkal v rozhovoru před sezónou, domluvili jsme se s hráči, že bychom měli do Žďáru ligu juniorů vrátit. S tím jsme za tím šli po celou sezónu a nakonec se nám to i podařilo. Myslím, že je to tak dobře, protože Žďáru liga juniorů prostě sluší a rozhodně by ji měl mít. Takže spokojenost.

Na kolik procent tedy junioři splnili Vaše očekávání a za co byste kluky nejvíce pochválil?
Určitě na sto procent. Vzhledem k průběhu sezony to vypadalo velice snadno, ale nebylo to úplně jednoduché. Naší výhodou byl velmi kvalitní a poměrně široký kádr hráčů. Tohle mužstvo by se neztratilo ani v lize juniorů už v uplynulé sezoně. Chtěl bych všem, co se na tom podíleli, poděkovat a vzkázat jim, že ten postup je určitý závazek i do sezony příští.

Jak se Vám s tímto týmem spolupracuje a trénuje?
U juniorů je práce trochu složitější. Ti kluci už vědí, že z nich nebudou reprezentanti a hrají to víceméně proto, že je to baví, a že si tady chtějí alespoň někdy zkusit zahrát za „áčko“. Spousta z nich už chodí do práce, nebo jsou na vysokých školách, takže to nemají jednoduché. Někteří díky tomu nemůžou moc trénovat, a proto je docela obdivuji, že pokračují dál. Myslím si, že s hráči v téhle kategorii musí člověk spíš vyjít. Není to úplně o nařizování a o nějakém tom drilu. A i ten vztah mezi trenérem a hráčem není úplně tak jasně daný, jak je to ve vyšších soutěžích. Někdy je to docela oříšek.

Protože jste trénoval i jiné věkové kategorie, můžete porovnat rozdíly mezi nimi? Třeba jak přistupují k hokeji, jak je to baví, …
Kluci mají v tomhle věku už svoji vlastní hlavu. Mají spoustu jiných aktivit, kterým se chtějí věnovat. Takže u těch mladších kategorií je to přece jenom trochu lepší. Já jsem prošel žákovskými kategoriemi mladším a starším dorostem i juniorkou, takže to můžu srovnávat. V tom mladším dorostu jsou ještě ti hráči nadšení z toho, že se můžou někde dostat a můžou hrát extraligu a chtějí se plně rozvíjet. Dávají tomu skoro ve všech případech maximum. Starší dorost je asi nejdivočejší kategorie, hráči se cítí jako dospělí, ale ještě tomu tak zdaleka není (smích). V té juniorce už přece jenom alespoň někteří dostanou rozum a dá se s nimi lépe pracovat.

Díváte se občas na „áčko“? Co říkáte na jejich sezónu?
Byl jsem hodně vytížený juniorkou, protože jsem u toho mužstva byl sám, takže jsem moc zápasů „A“ mužstva neviděl. V play off jsem byl na vítězném zápase s Kolínem doma a ten se mi hodně líbil. Sezóna z pohledu prvního mužstva byla určitě úspěšná a hráči odvedli kus dobré práce. Co mě trochu mrzí, že je tam z mého pohledu málo těch hráčů, kteří prošli tou žďárskou juniorkou nebo těch vlastních odchovanců. Tím ale nechci říct, že automaticky ten, kdo projde juniorkou, by měl jít do chlapů. Je to hlavně o výkonnosti a taky to o tom, jestli ti kluci chtějí na sobě pracovat nebo ne. A to bohužel není vždycky.

Jak si užíváte volný čas mezi koncem sezóny a letní přípravou?
Díky té baráži, která se hrála o postup do ligy, se letošní sezóna oproti minulým pro tu juniorku docela protáhla. Většinou se končilo tak okolo 10. března, ale letos jsme hráli ještě v neděli o Velikonocích. Ta sezóna byla opravdu docela dlouhá. A protože už příští týden začíná letní příprava, tak toho volna moc není. Já ten svůj denní režim s výjimkou práce podřizuji hokeji a ono toho volného času pak moc nezbývá. Nicméně si rád zajdu do sauny a potom na dobré pivko.

Komu v extralize fandíte?
Jako kluk jsem fandíval Dukle Jihlava, dneska už to nemám nijak vyhraněné. Ale líbí se mi, jak to v posledních sezónách dělá Plzeň, aniž bych jí fandil.

Jaké jsou vaše jiné koníčky? Věnujete se i nějakému jinému sportu?
Nedělám žádný sport, snažím se trošku udržovat kondici na kolečkových bruslích, protože z toho ledu mi to je blízké. Moc se to, ale nedaří (smích). Na nic jiného moc času nezbývá, protože trenéřina, když se dělá poctivě, tak pohltí veškerý volný čas.