Jsem rád, že hraji. Moc lidí tomu nevěřilo, říká po vítězné brance Aleš Koželuh

O víkendu jste se poprvé od návratu střelecky prosadil, navíc hned vítězná branka. Jaký to byl pocit?
Samozřejmě to je fajn pocit. Najednou je člověk v očích ostatních trochu platnější. Ale jak říká Plevič: „Je jedno kdo ten gól dá, hlavní je, abychom sbírali body jako tým.“

V Orlové to byl ale těžký boj, co rozhodlo o výhře?
Celý zápas nás trápila koncovka, měli jsme hodně šancí, ale nechtělo to tam padnout. Rozhodly dvě šťastné trefy Kuřete.

Podepsala se na první třetině dlouhá cesta autobusem?
Myslím, že ano. Čtyři hodiny v autobuse nejsou nic příjemného. Snažili jsme se k rozcvičce a rozbruslení přistoupit poctivě, ale první třetinu jsme se hledali.

S moravskými celky byly oba zápasy hodně těžké, je styl hokeje tamní skupiny v něčem odlišný?
Těžko hodnotit styly, z mého pohledu dobře zachytali gólmani. Proti Opavě to bylo ještě markantnější, protože měli dobře organizovanou obranu.

| Aleš Koželuh se postavil těžké výzvě a zatím nelituje. O víkendu navíc rozhodl o výhře. Foto: Petr Nedvěd/hokejzr.cz

Před sezonou jste na rovinu říkal, že se poperete o místo v sestavě. Odehrál jste 12 utkání, takže panuje v tomto směru spokojenost?
Jsem rád, že hraji, proto jsem se vracel. Myslím, že dost lidí nevěřilo, že se dokážu vrátit.

Našel jste si svoji roli v týmu?
Nedávno mi kluci začali říkat „Kronikář“. S Kuzmou často vzpomínáme na situace, které jsou třeba i 25 let zpátky. V té době většina hráčů z kabiny nebyla ani na světě. Co se týká hry, tak se snažím dobře bránit. Možná je to věkem, ale převládá u mě touha nedostat gól. V týmu je spousta kluků, co chtějí dávat góly, takže je potřeba, aby někdo myslel na zadní vrátka. Ze srandy říkáme, že kdo se vrací, tak nevěří brankářovi. Salimu věřím, ale raději se vrátím.

Do druhé ligy jste se vrátil po šesti letech, změnila se v něčem za tu dobu liga?
Překvapilo mě, že se mnohem víc bruslí. Dřív byla druhá liga plná „zkušeňáků“, samá žabička, žádný spěch, bagovat až do brány. Teď je to mnohem přímočařejší, nabruslení mladí klucí, co to valí rovnou do brány. Nemusíme chodit daleko, Burák a Jíchyč jsou krásným příkladem. Rozhodně se teď ve druhé lize hraje lepší hokej.

Jak bylo náročné přizpůsobit se znovu druholigovému hokeji a tomuto jinému stylu hokeje?
Zásadní bylo zlepšit fyzičku, abych stíhal. To se díky letní přípravě podařilo. Během sezóny zlepším hlavu, ruce a bude to dobrý.

Nyní vás čeká série tří domácích zápasů, ztráta bodů by asi byla zklamáním?
Každá ztráta je zklamání. Doma nás poženou fanoušci, tak je snad potěšíme dobrými výkony. Když se náhodou zápas nepodaří, tak musíme jít dál. Sezóna je dlouhá a zásadní bude play-off. Kapitán by se zlobil, kdybych nepoužil nějaké moudro. Takže „zajíci se počítají až po honu".