Koukal Petr koukal: Hej! Jako já?
S T O C K H O L M - Po duelu České republiky s Lotyšskem procházel Petr Koukal v mix zóně kolem jednotlivých novinářů, až se málem dostal za posledního českého. V tu chvíli jsem si ho ale zavolal, což mělo za následek jeho příjemné překvapení doprovázené zaškobrtnutím. „Hej! Jako já?“ divil se nevěřícně pardubický kapitán a žďárský odchovanec, který od nové sezóny bude působit v KHL. Při zranění Tomáše Rolinka a absenci Petra Vampoly, je Petr Koukal letos jediným zástupcem žďárské hokejové líhně na světovém šampionátu.
Foto: ČTK
Konečně jste se dočkal startu na MS 2012. Jaký máte pocit ze svého výkonu proti Lotyšsku?
Pocit mám dobrý, vyhrálo se. Samozřejmě tam byly nějaké věci, které by daly zlepšit, ale hlavně jsme neinkasovali, když jsem byl na ledě. Takže spokojenost.
Dostal jste důvěru trenérů také při oslabeních…
Jsem zvolený do dvojice s Průchičem (Průcha), když to vyjde. Už párkrát jsme takhle v reprezentaci hráli, takže bych řekl, že to bylo v pohodě, žádný problém nebyl.
Vyhrálo se, ale výkon bohužel nebyl zase až tak optimální. Čím to bylo?
Druhá třetina nám nevyšla podle představ, první a třetí byly docela slušné. V té poslední jsme dokázali zvednout hlavu, šli jsme si za vítězstvím, čímž jsme byli nebezpečnější a vstřelili nějaké góly.
Hrál jste ve formaci s Nedvědem a Hemským. Jak se vám s nimi spolupracovalo?
Jsou to hráči světové extratřídy, takže se mi s nimi hrálo dobře. V průběhu zápasu se to trochu pozměnilo, takže k nám přišel Tenky (Tenkrát), což ale nebyl vůbec žádný problém. Dokázal jsem si vyhovět se všemi.
Po dvou třetinách byl počet střel vyrovnaný, v poslední jste ale jasně dominovali. Myslíte si, že Lotyši už nestíhali a odpadli?
První třetina byla dobrá, ve druhé jsme měli výpadek. Pak jsme si něco řekli, i trenéři měli co dodat. Do začátku poslední části jsme vstoupili s tím, že chceme zápas rozhodnout a prostě vyhrát.
Byl jste zraněný, měl jste problémy s kolenem. Už jste v pořádku?
Koleno už je v pohodě. Akorát v sérii s Libercem, kdy jsme hráli semifinále, to bylo čerstvé, takže mě to bolelo. Na finále to ale už bylo v pohodě a nyní mě koleno už vůbec nebolí.
A nejste unavený po těžkém extraligovém play-off?
Unavený nejsem. Vynechal jsem na MS tři zápasy, trenér mě dopsal až na čtvrtý, takže jsem odpočinutý.
V roce 2010 jste z MS dovezl titul do rodného Žďáru nad Sázavou. Určitě by vás potěšilo zopakovat si tuto zkušenost…
Tak určitě (smích). Cesta je však daleká, je na čem pracovat, ale musíme navázat na první a poslední třetinu, a navíc je třeba zjednodušit hru. Moc si hrajeme s pukem, málo střílíme. Taháme to po rozích, málo se tlačíme do brány.
